Vyplývá to z nového terénního šetření Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace VUPI a Hospodářské komory, do kterého se zapojilo 2 539 studentů a 12 fakult vysokých škol.

Mezi největší výhody podnikání považují flexibilitu a možnost řídit si věci po svém i to, že se mohou seberealizovat. Vyšší finanční příjem jako výhodu podnikatelské činnosti studenti zařadili až na čtvrté místo. 

Studenti také označili pro ně tři nejvýznamnější nevýhody vlastního podnikání.
1. Riziko neúspěchu nebo krachu (88 % studentů)
2. Vyšší míra nejistoty (67 %)
3. Méně volného času (67 %)

To, jak intenzivně studenti vnímají překážky se začátkem podnikání, se mezi studenty částečně liší podle jejich vztahu k podnikání. Studenti mohli z desítky nabízených odpovědí vybrat několik možností a dopsat i vlastní zdůvodnění. Ti, kteří by chtěli v budoucnu podnikat, uvádějí nejčastěji jako překážku: 
1. Nedostatek finančních prostředků (63 %)
2. Obavu z neúspěchu (51 %)
3. Neví, jak na to (31 %)
4. Legislativní podmínky/požadavky (29 %)
5. Škola je na podnikání dostatečně nepřipravila (25 %) 

Není překvapením, že mezi vysokoškoláky převažuje preference zaměstnaneckého poměru před podnikáním. Mohou sice disponovat velmi dobrými nápady, odrazují je ale stejné problémy, se kterými bojují všichni podnikatelé. Tedy velké množství formalit, spojených například se založením společnosti, jejím vedením a s tím spjatou administrativou a byrokracií,“ podotkl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle VUPI a Hospodářské komory jsou výsledky průzkumů užitečnou informací pro stát i finanční instituce. S výsledky seznámím MŠMT a vysoké školy a budou apelovat na státní správu, aby – stejně jako kupříkladu podporuje exportéry formou záruk – zvážila nějakou atraktivní podporu začínajícím podnikatelům. Bankovním domům Hospodářská komora doporučuje, aby lépe designovaly své produkty této cílové skupině.

Průzkum také zjišťoval, jak studenti nakládají se svým volným časem. Téměř 60 % z nich ve volném čase pracuje nebo chodí na brigády. Podíl studentů, kteří se ve volném čase věnují podnikání nebo rozvoji podnikatelského záměru, se mezi sledovanými školami liší. Na většině škol se podnikání mimo školu věnovalo 5 až 8 % studentů. Nejvíce studentů se podnikání mimo školu věnuje na Fakultě ekonomicko-správní Masarykovy univerzity v Brně a Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (kolem 15 %).

Do šetření se zapojila mj. Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Vysoká škola logistiky v Přerově, Vysoké učení technické v Brně, Západočeská univerzita v Plzni i Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně.